Již velmi dlouhou dobu se chystám navštívit některou z restaurací, kterou doporučuje Zdeněk Polreich ve svém pořadu Ano, šéfe. Nikdy se mi však nechtělo jen tak nazdařbůh cestovat a tak jsem tuto neděli uvítal možnost, při návratu s Valtických vinných trhů, zastavit se v Lednici - restaurace u Tlustých.
Již při příjezdu bylo patrné, že reklama na TV Prima účinkuje. Okolní hospody zely prázdnotou, avšak u Tlustých byla rezervována celá vnitřní část a venku bylo tak nabyto, že jsem si musel přisednout k již stolujícím hostům.
Vzhledem k tomu, že obsluha (ve čtyřech), evidentně nestíhala, rozhodnul jsem se vybrat si něco z menu, jelikož stůl byl na 13:00 rezervován a měl jsem tušení, že jídlo na objednávku nestihnou (bylo 11:20).
Toho dne byl k mání Moravský vrabec se zelím a knedlík, Gulášek - knedlík a ještě jedno jídlo, nevzpomínám si, ale nic moc. Na nedělní oběd mi připadal gulášek poněkud fádní. Můj neznámý spolustolovník si právě pochutnával na vrabci zasypaném nádherně opečenými kolečky cibule, volba byla jasná.
Po cca 15 minutách (hotovka a většina restaurace už měla na stole, asi pauza na kafíčko), jsem dostal vrabce. Nebudu to dlouho rozpitvávat:
- naprosto studený talíř
- knedlíky kupované, ohřívané v mikrovlnce, tudíž naprosto vyschlé na povrhu tvrdé připomínající smirkový papír
- moravský vrabec byl tvrdý, evidentmě měl strávit ještě nejméně hodinu v kuchyni, maso bylo připravené na asi tuně červené papriky (pokud se nepletu tak do vrabce nepatří)
- po oprančené cibulce ani památky, asi došla, no a co, dva lidé u jednoho stolu mají stejné jídlo, ale každý jiné
- domácí zelí bylo výborné, uvařené z čerstvé hlávky a nahrubo nasekané
V době, kdy jsem dojídal oběd (cca 12:00) se do restaurace nahrnuly davy hladových lidí, což mělo za následek, že prázdné talíře jsem měl před sebou dalších cca 15 minut.
Ačkoli jsem měl chuť dát si zákusek a kávu, usoudil jsem, že nebudu blokovat stůl lidem, kteří jej mají rezervován, jen ať taky trpí.
Jsem zvyklý na různá stravovací zařízení včetně čtyřek, ale hospoda, která jako jedna z mála získá dvě hvezdičky, má podle mě vypadat jinak.
Personál sice ochotný, ale naprosto nestíhající, vyřknout něco jako "zaplatím" je pravděpodobně v tomto kraji chápáno jako "nespěchám, 15 minut klidně ještě posedím".
Po jedné hodině a třiceti minutách, jsem byl o 360 Kč chudší (ve dvou), nespokojený, naštvaný a hlavě dokonale podvedený. Věřím tomu, že okolní restauratéři se alespoň snaží, reklamní bouda však funguje lépe.
Příště si dám párek na stojáka u stánku, tam maj aspoň dobrý pivo.
Já říkám Ne, šéfe! Nikdy více!